Žlebem

Nechali jsme se zavézt do Lískovce, a z něj pokračovali pěšky na křižovatku nad ním, a pak zahnuli do lesa. Po málo frekventované lesní cestě jsme temným hvozdem sešli až do údolí, a pak se kolem potoka vydali do Nedvědice. Jezdím tam často na kole, a takhle pěšky jsem si všímal mnoha věcí, co mi jindy doslova uniknou 😀 Nachystal jsem si klacek na divočáky, a šlapali jsme. Asi pětkrát jsme museli přeskákat potok, poseděli u nově opravené studánky, vypili lahváča, a došli do Nedvědice. Největším zážitkem byl padlý smrk přes údolí, který jsem se rozhodl přejít … a i když jsem si to v polovině rozmyslel, tak z toho byla ivonka dost … no nesouhlasila s tím 🙂